Když mi sám autor Antonín Mazáč nabídl jeho nedávno vydanou novinku s názvem Nezbytná opatření, dlouho jsem neváhala. Detektivky čtu ráda a na ty české jsem obzvlášť zvědavá. Jak mé hodnocení nakonec dopadlo?

Úvodní prolog vás svou otevřeností a vykreslením realističnosti nadchne tak, že se až možná s příliš velkým očekáváním pouštíte do dalších stránek. Právník Dominik Brandl je postřelen a útočiště nachází u své bývalé spolužačky Lucie. Po zotavení se se vydává do ulic, aby zjistil, kdo po něm střílel a chtěl se ho zbavit. V druhé dějové linii čtenář sleduje forenzního fonetika Marka Deyla, kterému se do rukou dostane nahrávka z domu, v němž došlo k dvojnásobné vraždě. Je potřeba identifikovat hlas v pozadí, ale také rušivé zvuky na pozadí, které ztěžují důkladný rozbor celé nahrávky. Na zmíněné nahrávce musí být něco důležitého, neboť brzy bude neznámý útočník usilovat o Markův život. Aby toho nebylo málo, za nevyjasněných okolností zemře další člověk…

Na knihu jsem četla vesměs kladné komentáře či recenze, ale já s ostatními čtenáři podobné nadšení nakonec nesdílím. 

Předně bych však chtěla napsat, že tato kniha jako celek nebyla vůbec špatná. Autor jí jednoznačně prokázal svůj talent – umí sestavit zápletku tak, aby fungovala, v pravou chvíli odhaluje pointy, které jsou překvapivé a mohou i šokovat, umí pracovat s jazykem, slovní spojení a věty nejsou vůbec krkolomné a velmi příjemně se čtou. 

Po obstojném začátku a přímým vskočením do „rozjeté“ scény, v níž může čtenář sledovat prchajícího Dominika Brandla, příběh prudce zpomalí tempo a velmi pomalu se posouvá vpřed. Knihu jsem měla rozečtenou snad tři týdny a přiznám se, že mě k ní vůbec nic netáhlo. Ničemu nepomohlo ani to, že se příběh odehrával ve dvou liniích. Obě mi totiž po čase začaly splývat a často jsem na začátku kapitoly přemýšlela, která dějová linka se momentálně odehrává a kdo v ní vystupuje. Postavy forenzního fonetika Marka a jeho kamaráda policisty Roberta se mi od začátku pletly, nemohla jsem si zapamatovat, kdo je kdo, obě si byly podobné a neměly výrazně odlišné charakterové vlastnosti. 

Bohužel musím konstatovat, že jsem se při čtení téměř celé první části, která tvoří větší část celku, nudila. Celý můj pohled však změnila poslední kapitola první části, která vše otočila o 180 stupňů a mě doslova spadla brada. Druhá část na tom byla podstatně lépe, zvrat střídal zvrat a nebyla nouze o překvapivá odhalení. Tuto část jsem pak přečetla na jeden zátah, nebylo proč knihu odkládat a prahla jsem po dalších informacích a odhaleních. Bohužel ani to nemůže zvrátit fakt, že první, významově obsáhlejší část, byla slabší. Věřím však, že byla důležitá pro vybudování příběhu tak, aby následné pointy a dějové zvraty fungovaly v tom správném momentě a se správným účinkem. 

V ději jsem postrádala více napětí, pro mě tolik důležité v tomto žánru, nebo aspoň jeho náznak. Na druhou stranu jsem vítala oživení děje akčními scénami, které ve všech případech upoutaly mou pozornost.  

Detektivek mám načteno celkem dost, a proto musím Nezbytná opatření hodnotit průměrně. Rozhodně bych však nerada svým hodnocením odradila další české čtenáře. Naopak. Autor psát umí, nejedná se o jeho první knihu, což je znát. Odhalování point v tom správném momentě je jeho nejsilnější zbraní a Nezbytná opatření mají rozhodně potenciál. Pokud autorovi odpustíte zdlouhavější úvod, a co se týče postav, nebudete tak nepozorní jako já, můžete si užít zajímavě napsanou českou detektivku.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Antonínu Mazáčovi. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete třeba zde.

* * *

autor: Antonín Mazáč

nakladatelství: Talent Pro ART

rok vydání: 2020

počet stran: 352

ANOTACE