Byla jsem velmi zvědavá na vychvalovanou novou detektivní sérii od české autorky. Stvůra se mi hodně líbila, pomalu jsem si zvykala na dvojici vyšetřovatelů, rozplétala s nimi složitě vypadající případ a hodnotila plným počtem hvězd. Těšila jsem se na pokračování.

Vesnice začala taktéž dobře. Objev lidských ostatků, patřících pravděpodobně jednomu z pohřešovaných chlapců, donutí Lauru Linhartovou a Adama Beneše, dvojici vyšetřovatelů, k nelehkému případu.

V polích nedaleko obce Lipová jsou objeveny lidské ostatky. S největší pravděpodobností patří jednomu z pohřešovaných dětí, které zde během uplynulých let beze stopy zmizely. Nejenže vše nasvědčuje tomu, že chlapec byl dlouhé roky vězněn někde bez přístupu na denní světlo, dokonce se zdá, že se i navzdory rozsáhlému pátrání a nejrůznějším hypotézám policistů vesnici nikdy neopustil. Kriminální komisařka Laura Linhartová a její kolega Adam Beneš znovu otevírají dávno odložený případ a pouštějí se do dalšího napínavého vyšetřování. Je možné, že se pachatel ukrývá mezi zdejšími obyvateli? A existuje naděje, že jsou zbylé dvě děti ještě naživu?

Jak jsem si v prvním díle říkala, že to mezi Laurou a Adamem bude fungovat a budou se skvěle doplňovat, tak ve Vesnici zjišťuji, že je to spíše naopak. U jejich neustálého vzájemného kočkování jsem měla pocit, že pátrání vede dvojice nevycválaných puberťáků. Chování obou bylo otřesné, mnohdy nepochopitelné, nereálné. Takhle si dvojici vyšetřovatelů, mezi nimiž funguje jakási chemie, vůbec nepředstavuji. Myšlenkové pochody Laury a její věčné nimrání se v traumatu, které si nese, mi už časem lezlo krkem. Naopak Adam Beneš působí jako sympaťák (což autorka čtenářům docela násilně podsouvá) s humorem (dětinským), jemuž stačí maličkost, aby vybuchl jak papiňák. V závěru mi vadila jeho sobeckost a sklony k radikálním rozhodnutím.

Děj mě udržoval v napětí, ač téma pohřešovaných chlapců pro mě nebylo lehké. Nerada čtu o utrpení dětí a přiznám se, že v této knize ho bylo docela dost. Pokud jste k tomuto tématu více citliví, raději dejte přednost jiné knize. Děj obsahuje pár chyb či spíše nelogičností (například škola plně obsazená učiteli o velkých letních prázdninách), ale zápletku považuji za propracovanou a promyšlenou. Přiznám se, že jsem příběhy chlapců docela prožívala a jako matka jsem se dokázala vcítit do pocitů rodičů, kterým zmizelo dítě. Emoce autorka vystihla velmi dobře. K závěru děj správně gradoval a spěl k velkému odhalení. Zřejmě vás nepotěší neuzavřený konec ohledně jedné vyšetřovací linie, což mi vzhledem k tématu přišlo trochu neuctivé.

Dějová linka mezi vyšetřovateli bohužel převažuje nad vyšetřováním a Vesnice tak ve svém závěru vyzní jako červená knihovna s detektivní zápletkou, což je škoda. Přesto se nedivím, že si tato série našla hodně příznivců. Já osobně v ní však pokračovat nehodlám.

autor: Kristýna Trpková, nakladatelství: Kalibr, rok vydání: 2022, počet stran: 288