Pokud ještě neznáte autora a jeho zbeletrizované příběhy podle skutečných událostí, zpozorněte.

Autor ve své nejnovější knize vypráví ohromující příběh rodiny Zíků, který začíná v době Rakousko-uherského císařství. Kniha je rozdělena na čtyři části, z nichž první část se věnuje životnímu osudu Františka Zíky, narozenému roku 1869, který se vzepřel rodičům pokračovat v rodinné tradici a namísto hospodaření na otcovském gruntě dal přednost studiu zemědělské ekonomice. Oženil se, měl čtyři děti. Spolu s manželkou koupili statek ve Štítině, kam se roku 1924 odstěhovali a velmi úspěšně na něm hospodařili. Jakožto výborný organizátor se velmi významně podílel na rozvoji zemědělství na Opavsku a ve Slezsku.


Neobyčejný příběh o nezlomné lásce k rodné hroudě a také o hrdinném boji proti lidské závisti i zaslepené touze po cizím majetku. Zcela unikátní svědectví o statku rodiny Zíků se odvíjí na pozadí rozpadu Rakousko-uherského císařství, zrodu Československé republiky, první i druhé světové války a v neposlední řadě také totalitního komunistického režimu po roce 1948 až do současnosti. Přes všechnu nepřízeň osudu se nakonec potomkům Františka Zíky podařilo znova úspěšně hospodařit na svém statku, a to hlavně díky nezdolné víře, neutuchajícímu přesvědčení o své pravdě a zároveň neskutečně tvrdé práci, i když často za cenu nejvyšší – za cenu krve i lidských životů. Statek je symbolem lidského odhodlání bojovat v nelehkých dobách za svůj osud, právo na svobodu a bránit svůj majetek mnohdy doslova i vlastníma rukama.


Druhá část sleduje rodinu Zíků na pozadí druhé světové války. Do popředí vstupují synové Františka Zíky, z nichž prvorozený Oldřich se rozhodne pro studijní dráhu a druhorozený syn Miloš pokračuje v hospodaření na rodném statku. Ten na počátku okupace zabaven nacisty i spolu se stroji a hospodářskými zvířaty a rodina Zíků je nucena se přestěhovat a začít od nuly. Bojují s větrnými mlýny, ale nikdy se nevzdávají. I malý kousek neúrodné půdy zúrodní a pěstují plodiny ke své obživě.

V třetí části nastupuje k moci komunismus, a přesto, že rodině Zíků byl po válce rodný statek vrácen, o pár let později o něj opět přicházejí.

Poslední část je zaměřena na období po sametové revoluci, která celý příběh rodiny Zíků uzavírá, ale rod pokračuje dál.

Pokud jste se již s předchozími autorovými knihami setkali, máte už představu, jak autor píše. Mé první setkání s autorem bylo s knihou Generál Heliodor Píka a jeho vrazi, která se věnuje rodákovi ze Štítiny u Opavy, významnému představiteli zahraničního československého protinacistického odboje, jenž byl po únorovém převratu popraven komunisty. Ani se svou druhou knihou s názvem Stará fotografie autor neopouští Moravskoslezský kraj a popisuje příběh Bedřicha, Jaroslava a Heleny, který začíná v roce 1938 v nacisty okupovaném Československu. Druhá polovina této knihy mě strhla detektivním pátráním a napětím.

Autor se s každou novou knihou zlepšuje. Staré fotografii bylo vytýkáno, že byla napsána chaoticky, spíše dokumen-taristicky a příběh byl odsunut do pozadí, čímž se kniha četla hůře. Naopak Statek je vyprávěn beletristickou formou a výborná čtivost je znát od prvních stran. Příběh Františka Zíky vás strhne od první do poslední stránky. V knize se setkáte s příběhem o nezdolné odvaze a víře, o snaze překonat sebetěžší překážku a především se nikdy nevzdávat.  

Pokud hledáte českého autora, který by vám přiblížil zajímavé úseky československých dějin, o kterých toho není moc známo, rozhodně se zaměřte na Ladislava Vrchovského, který mi zajímavě zpracovanou beletristickou formou zprostředkoval příběh rodiny, která i přes všechna příkoří, stále držela při sobě a nikdy se nevzdala.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Barboře Mikešové z nakladatelství Grada. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete zde, a to i v elektronické podobě.

autor: Ladislav Vrchovský, rok vydání: 2022, nakladatelství: Grada, značka: Cosmopolis, počet stran: 312