Dne 6. srpna roku 1945 v 8:15 hodin byla na japonské přístavní město Hirošima svržena z amerického bombardéru B-29 Enola Gay historicky první atomová puma pojmenovaná Little Boy („chlapeček“). O tři dny později, tedy 9. srpna 1945 v 11:02 hodin, byla svržena druhá atomová bomba s názvem Fat Man („tlouštík“) na město Nagasaki. Celkem si toto bombardování i s jeho následky vyžádalo více než 200 000 obětí.
Nakladatelství Leda vydalo k 75. výročí bombardování Hirošimy a Nagasaki knihu Johna Herseye s prostým názvem Hirošima. Děkuji nakladatelství Leda, že mi knihu poslalo k recenzi a já si ji mohla přečíst. Jednalo se o velice silný zážitek.
Autor vypráví vzájemně propletené osudy šesti přeživších lidí, a to krátce před útokem, a hodiny a dny po útoku. Ač se jedná o lidi z různých společenských vrstev, ve chvíli, kdy Američané svrhnou na město atomovou bombu, která exploduje ve výšce 580 m nad městem, mají jedno společné – nejen, že přežijí (od epicentra výbuchu je dělilo cca 1,5 km), ale hlavně jsou svědky nezměrné tragédie, která jim navždy změní život.
Tato kniha mě zajímala a lákala, už jen z toho důvodu, že jsem dosud žádnou knihu věnující se této atomové tragédii nečetla. První stránky mě ihned vtáhly – líbilo se mi, že autor střídavě sleduje šestici lidí a jejich příběh přeruší vždy ve stejný čas. Čtení mě tak pohánělo dál, chtěla jsem vědět, jak tito lidé zažívali okamžiky před katastrofou, ale i po ní. Až u této knihy jsem si uvědomila, jaké dalekosáhlé následky měla tato katastrofa, a že lidé, kteří výbuch přežili, ještě zdaleka neměli vyhráno. Lidé byli ošklivě popálení, ale bohužel je neměl kdo ošetřovat. Spolu s výbuchem byly totiž zničeny i nemocnice a 90 % všech lékařů, působících v Hirošimě, zemřelo při výbuchu nebo krátce po něm. O pár dní později přišla ničivá vichřice, která dílo zkázy dokonala.
V průběhu čtení této knihy jsem si vyhledávala na internetu různé články věnující se tomuto tématu a i když tento čin odsuzuji, překvapilo mě, že bombové útoky byly nejspíš jediným možným řešením k ukončení války v Tichomoří. Japonská armáda pod vedením císaře Hirohita totiž znásilňovala, masově zabíjela a za žádných okolností se nechtěla vzdát. Těžko říct, jak by se válka dále vyvíjela, nebýt použití atomových zbraní, ale byly by to jen čisté spekulace. Zajímavé bylo rovněž zjištění, proč Američané svrhli atomové pumy dvě. Další věc, kterou jsem netušila, byl fakt, že na Hirošimu svrhli uranovou jadernou pumu a na Nagasaki plutoniovou bombu. Rozhodně však nebylo správné, že musely tisíce nevinných lidí zemřít či trpět, z nichž mnozí přeživší si nesou následky dodnes.
Toto nové vydání obsahuje bonusovou kapitolu Jak to bylo dál. Autor totiž šestici přeživších sledoval i v dalších letech, takže se čtenář dozví, jak pokračovaly jejich už tak dost pohnuté životní osudy. Nad touto kapitolou vyvstává otázka: Prožili by tito lidé jiný život, nebýt svržení atomové pumy?
Při čtení tohoto silného příběhu plného lidskosti a obětavosti, zoufalství a zmaru vámi budou cloumat emoce a jen těžko si budete umět představit, co všichni přeživší zažívali. Myslím si, že autorovi se to však podařilo výborně vylíčit. Tato kniha by tak rozhodně neměla zůstat bez povšimnutí. Doporučuji.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Dagmar Červenkové z nakladatelství Leda. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.

autor: John Hersey
překlad: Rudolf Červenka
originální název: Hiroshima (1989)
nakladatelství: Leda
rok vydání: 2020
počet stran: 200
21 srpna, 2020 v 10:39 am
Věřím, že kniha pojednávající o tomhle tématu musí být opravdu silným zážitkem. Nevím, jestli bych vůbec měla odvahu po knize sáhnout…
23 srpna, 2020 v 6:35 pm
Byla hodně silná a zajímavá v tom, že ukazovala pohled na zcela jinou tragédii, přitom se také odehrála za 2. světové války. Knih o koncentrácích je mnoho, ale o Hirošimě či Nagasaki jich tolik není.