Kniha Dítě noci Vás na první pohled zaujme úchvatnou a tajemnou obálkou. Nechala jsem se tedy zlákat atraktivním obalem a těšila se na záhadný příběh, který obálka slibovala.

Napínavý román o tom, že nikdy nevíme, kdo jsou vlastně naši sousedé.

Jedné chladné lednové noci vyjde Sharon na zahradu, aby mohla sledovat zatmění Měsíce. Místo toho ji ale zaujme něco zvláštního v domě hned za jejím dvorkem. Oknem do kuchyně vidí malou dívenku, jak myje nádobí. Jenomže Flemingovi, kteří tam žijí, žádné dítě v tomhle věku nemají, a i kdyby nakrásně měli, proč by dělalo domácí práce tak pozdě? Sharon by to nejspíš pustila z hlavy, ale pak se k ní nastěhuje opuštěná osmnáctiletá Niki a také si u sousedů všimne něčeho podivného. A když se obrátí na patřičné úřady a nemá to žádný efekt,
pustí se nakonec do pátrání na vlastní pěst.

Podle obálky knihy můžete nabýt dojmu, že se jedná o tajemný možná i strašidelný příběh, ale není tomu tak. Lehčí formy napětí se v něm sice dočkáte, ale spíše počítejte s tím, že si přečtete poklidně plynoucí příběh se zajímavým psychologicky laděným dějem, v němž budete sledovat osud jedné malé holčičky, jejíž vstup do života byl mnohem náročnější než u ostatních dětí.

Jedné noci totiž všímavá sousedka Sharon zaznamená v okně sousedů malou holčičku, která v tuto pozdní hodinu myje nádobí. Následuje slovní rozepře s obyvatelkou domu, kterou Sharon rovněž pozoruje skrz okno. Sharon tato situace vrtá hlavou rovněž z toho důvodu, že sousedé Flemingovi žádnou holčičku nemají. Až poté, co se k ní nastěhuje opuštěná osmnáctiletá Niki, která si také všimne u sousedů něčeho podezřelého, rozhodnou se kontaktovat patřičné úřady. Nedočkají se však kýženého efektu a rozhodnou se do pátrání pustit na vlastní pěst.

Ráda bych vyzdvihla autorčin styl psaní, který je opravdu čtivý a četba probíhá velmi plynule bez výrazných hluchých míst. Naopak musím vytknout jistou předvídatelnost, která vás bude provázet celým příběhem. Ani v jednom případě, kdy bude právě probíhající scéna nabízet různá vyústění situace, vás autorka ničím nepřekvapí. Po přečtení epilogu nabudete dojmu, že jste četli pohádkový příběh. Téma, které autorka zvolila, bylo víc než zajímavé, zpracování bylo velmi čtivé, příběh však může začít nudit, zejména v případě, že jste od něj očekávali zcela něco jiného.

Postavy byly vykresleny průměrně, vaše sympatie si snadno získá Niki, která statečně bojovala s překážkami, které jí život kladl. Postavy měly svou minulost, která nebyla vždy růžová, ale díky ní se staly tím, kým jsou dnes. Vlastnosti postav a jejich charaktery by však neměly být jen černobílé, takže můžete autorce vytknout jejich výraznější dělení na kladné a záporné. Ve skutečném životě to však tak jednoduše nefunguje. Opravdovost příběhu se tím tak trochu vytrácí a čtenář začne hledat na příběhu další nesrovnalosti.

Chybět vám bude pořádná dávka napětí. Zvědavost vás sice udrží bdělými a čtivost si vás podmaní, mnoho však od knihy neočekávejte, abyste nakonec nebyli zklamaní. Pokud vyhledáváte psychologické příběhy s dobrými konci, u nichž vás nic nepřekvapí, a spíše si vychutnáte poklidnost děje s dramatickými scénami, rozhodně dejte šanci této knize.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Mikešové z nakladatelství Grada. Pokud Vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete zde, a to i v elektronické podobě.

autor: Karen McQuestion, originální název: The Moonlight Child (2020), překlad: Marie Polasková, nakladatelství: Cosmopolis, rok vydání: 2022, počet stran: 352